Jak probíhá focení? Krok za krokem ke krásným snímkům

Jak jsem již zmínila, když se narodil můj první syn, chtěla jsem zvěčnit ten moment po jeho narození, ale měla jsem strach cestovat za Prahu k fotografovi, jehož fotky se mi moc líbily. Můj strach pramenil i z toho, že jsem nevěděla, co přesně takové focení obnáší, co se bude dít a jak se s miminky během focení manipuluje. Jak to vypadá v ateliéru a zkrátka jakému prostředí dám svého syna všanc.

Proto jsem se rozhodla s vámi sdílet postupy, které používám já, abyste si dovedli představit flow focení od začátku až do konce. Potom si budete moci lépe představit, co konkrétně se s miminkem děje během focení a na základě těchto informací se rozhodnout, zda chcete tyto okamžiky zaznamenat.

Podle mě, pokud jít miminko fotit, tak právě v okamžicích těsně po narození, protože tento okamžik se nebude už nikdy opakovat. Miminka rostou, jak záhy zjistíte velmi rychle a proto tyto chvíle zvěčněné na fotografiích mají nadmíru obrovskou hodnotu.

Takže já se s rodiči domlouvám tak, že si dáme předem vědět předběžný termín porodu a podle něj si určíme a rezervujeme nějaké datum. S tím, že když maminka porodí, dá mi vědět přímo z porodnice, že miminko je na světě. Termín si tedy případně upravíme tak, aby vyhovoval oběma stranám.

Miminka se nejlépe fotí a polohují mezi 7. – 13. dnem po porodu. Jsou z dělohy zvyklá být ve schoulených polohách a to je nejkrásnější i na fotkách. Miminka působí částečně tak, jako by byly ještě u maminky v bříšku a také to působí velmi roztomile. Vím, že hodně fotografů, co fotí novorozená miminka, neumí miminka správně napolohovat a někdy jim tam leží jako prkno, nebo napnutá žížala. Tuto „chybu“ vídám velmi často. Působí to hodně lacině a hlavně miminko je v takové poloze pnutí v nepohodě. A ani nebývají klidné a spokojené.

Když ke mě rodiče dorazí do ateliéru, který mám v našem rodinném domě v podkroví, chci, aby se zde cítili uvolněně a jako doma. Protože klidný rodič = klidné miminko. I já se vždy vnitřně ladím tak, aby ze mě vyzařovala pohoda a miminka to vycítí a pak jsou klidnější a hezky spinkají. Nevadí mi ani, když u focení koukají. Takové fotky jsou také nádherné.

Miminko si sama vyndávám z „vajíčka“ autosedačky, způsobem, abych miminko nerozrušila. Zapnu výhřev přímotopu a miminko opatrně vyslékám, nebo převlékám do oblečku na focení. Poté začínám fotit na bean bagu, což je obrovský vak plněný polystyrénovými kuličkami. Miminka se na něm krásně polohují a fotky jsou takové čisté, na čistém pozadí. Mimochodem, čistota je u mne také na prvním místě. Všechny látky a oblečky mám čisté a vyprané po každém miminku.

 

Miminku se musí dát čas. Když ho stylizuji a polohuji do určitých poloh, musím vnímat řeč těla miminka. Kdy je například v pnutí. Tohle musím také přizpůsobit tomu, jak miminko přišlo na svět. Jinak se pracuje s miminkem, které se narodilo přirozenou cestou a jinak s miminkem, které se narodilo císařským řezem, nebo případně mělo komplikovanější porod. Toto vše konzultuji s maminkou předem. Potom vím, co od miminka můžu očekávat.

Každopádně miminku musím dát dostatek času se uvolnit do požadovaných poloh. Když mu některá nesedí, tak se nesnažím na sílu tuhle provádět, ale zkouším jinou, která je mu příjemná. Například poloha na bříšku. Po celou dobu focení dbám na bezpečnost a nikdy nenechávám miminko samotné ať už na bean bagu, nebo v proprietách jako jsou košíčky atd. Vždy jsem na dosah ruky buď já, nebo některý z rodičů.

Focení se přizpůsobuje miminku, takže když má potřebu se nakojit, samozřejmě se udělá pauza na kojení tak, aby bylo miminko spokojené. Poté většinou fotíme dále v doplňcích, jako jsou košíky, mísy atd.

Na závěr potom fotím miminko s rodiči, nebo sourozenci. Přeci jen miminko opět cítí mámu a mělo by být klidnější. Chci, aby během celého focení viděli rodiče, že miminko je v dobrých rukách a že se s ním zachází s jistotou a opatrně. Sama jsem neměla ráda, když v porodnici sestřičky s mými syny manipulovaly jak s „koťaty“ :).

Po focení si beru emailovou adresu na rodiče. Během dne, nebo následující den jim zasílám náhledy fotek, ze kterých si rodiče vybírají finální fotky. Ty poté zpracuji a upravuji v Lightroomu a ve Photoshopu. Každé fotce věnuji zvláštní pozornost tak, aby byla co nejdokonalejší. Ale tím nemyslím přeretušovaný „placatý“ obličej, který také často vídám u některých fotografů. Nelíbí se mi, když pak miminko ztrácí mimiku a svoji podobu. Chci, aby vypadalo co nejpřirozeněji.

Hotové fotky posílám v maximálním rozlišení přes úschovnu.cz. Pokud rodiče chtějí i tisk, nebo velkoformátový tisk, pomáhám jim s doporučením, kde tisknout.

Moji klienti bývají zpravidla nadšeni a rádi se ke mě vrací, což je pro mě ta nejlepší zpětná vazba, že to, co dělám, je kvalitní a klienti si to uvědomují a věři mi. Vzniká mezi námi často i kamarádský vztah. Některé takové vztahy opravdu přerostly i v blízké přátelství a navštěvujeme se pravidelně dodnes :). To je krásný bonus k mojí práci.

Pro ty z vás, které by toto téma focení zajímalo více, můžete si o něm víc přečíst v mé sekci eBooky.

Mám radost, že dělám práci, která je zároveň mým koníčkem a moc mne baví. Jsem vděčná že dělám radost rodičům, sobě, a zároveň vytvářím něco, co bude mít trvalou hodnotu „navěky“.

Krásný den přeji!

Dana

 

 

Jsem autorka eBooku Focení srdcem. https://danaleitner.cz/prodejni-stranka-ebooku-foceni-srdcem/ Miluji focení jedinečných momentů po narození a předávám mé znalosti začínajícím fotografům formou workshopů. Můj příběh si přečtěte zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.